Nezastavujte se, prosím - Vojta Vám hlídá záda!
Milá česká maminko, milý český tatínku - rodino ve Vojtově terapii,
víme, že procházíte těžkou zkouškou.
Ale Vojta je tu s Vámi a pro Vás. Jen věřit.
Vojtovka je náročná, fyzicky i psychicky pro celou rodinu. Nese svoje ovoce, ale neuzraje hned a ani okamžitě nám na očích, a kde chybí silná vůle a především láskyplné a rovnocenné vedení ze strany terapeuta, tam na její místo někdy příliš brzy nastupují jiná cvičení.
Prosím, neunáhlete se.
Vojta objevil princip terapie docela náhodou.
A naprosto od srdce, protože jinak nepracoval - nechával terapii vyvíjet se nejen ve své ordinaci, ale především pod rukama maminek. Stačilo říci - ".. zdá se mi, že když náhodou se dotknu tady a tady, reaguje mé dítě jinak..." a vzápětí přišla reakce, která se stala dalším kamenem na cestě k funkční rehabilitaci.
Není mámy, která by neudržela svoje dítě.
Není taková, která by cvičit neuměla.
Je fyzioterapeuta, který je víc v hlavě a míň v srdci - pak by měl zůstat v laboratoři.
Když přicházíte do ordinace, neste na dlani svou duši a odvahu v zádech. Neservírujte nikomu své ego a nedávejte na odiv pochyby. Pěstujte svou rozhodnost, hýčkejte rodičovský instinkt, a teprve potom nechte nastoupit pokoru a nasávejte všechno, co Vám terapeut může předat.
Pokud nejste spokojeni s výsledky terapie, sdílejte své obavy.
Pokud necítíte, že komunikace mezi Vámi a rehabilitačním funguje na 100 % - a je před Vámi mnoho let práce, hledejte zdroj podpory a pomoci neprodleně jinde.
Odvaha vyjádřit své pochyby nebo nesouhlas tam, kde jsme i z jedinečné pozice rodiče závislí na schopnostech druhých, ta není trestuhodná. Je potřebná, je nutná. A protože i já sama jsem terapeut a byla jsem dítětem a rodičem v terapii, vidím v takové odvaze i úctu k času nás všech.
Dítě očekává - Váš krok dopředu, počítá s Vaší sebedůvěrou.
Nesmí ale čekat. Nemůže si to dovolit.
Nezastavujte se, prosím.
Vojta Vám hlídá záda ...